když jsem došel k pranemi…

ve-avo hajom el ha-jim…
» autor: enigman
poklekl jsem
Birantha mi sundala pásku z očí
zamířila špicí dýky
na mé čelo
a špicí vykreslila znak
věrné mlčenlivosti

nasadila mi pyramidový čepec
bedra opásala zástěrou
do jedné ruky vložila poklici
do druhé hůl
a svůdně dodala
nyní vystupte na chůdy

pak mi podala vybraný pokrm
s výkladem použití blesků a větru
při té účasti mne polila vodou
a na důkaz cudnosti
jala se rozněcovat touhu
svými půvaby

ani jsem se nepohnul
/no možná malinko/

to ji potěšilo
i pravila
když se člověk narodí
je slepý jako sova
ale podrobí-li se zkouškám
získá moudrost tohoto světa
tvá pokrývka chrání vědění
umíš přemoci vášně
štít tě bude chránit před pomluvami
sloupy jsou vytrvalost
a voda žízeň po poznání

nyní jsi zasvěcen
Saphenath
ten který zná tajemství...
Tipů: 17
» 25.02.14
» komentářů: 11
» čteno: 655(13)
» posláno: 0


» 25.02.2014 - 13:16
skvělý obřad... kdy je nejbližší zasvěcovací termín? :)
ST
» 25.02.2014 - 13:20
Kajuta: co je dneska za den?
» 25.02.2014 - 14:12
Jen ST.
» 25.02.2014 - 15:00
ST...:)
» 25.02.2014 - 16:46
Právě jsem poštou obdržela zasvěcovací čepec a jdu se podívat do domácí svatyně, zda je prázdná, abych měla soukromí...
» 25.02.2014 - 16:49
sloupy jsou vytrvaloST
a voda žízeň po poznání
» 25.02.2014 - 16:49
Guanti Rosi
"Když se člověk narodí, je slepý jako sova." Tohle mi připomnělo jeden krásný zážitek. V místě odkud pocházím je malá přírodní rezervace Visengrunty. Kromě jiných vzácných bylin tam kdysi rostly Vstavače a je tam stepní tráva Kavyl. A v tom vysokém Kavylu jsem kdysi potkala jednu nádhernou Sovu Pálenou. Jen jsem šla a nejdnou byla přímo přede mnou, jako zjevení ze sna. Byla jsem snad necelý metr od ní. Jakoby se nebála, jen tiše dál seděla v Kavylu a dívala se mi přímo do očí. V těch jejích nádherných temných očích, jakoby byla všechna něha světa. Nejspíš mě pořádně neviděla, sovy se opravdu spoléhají víc na svůj sluch. Asi tam slétla za nějakou myší a já ji zrovna překvapila. Byla opravdu nádherná. Velká a načechraná jak bílý obláček. Bože! Jak já si chtěla sáhnout. Tak jsem tam chvíli bez dechu dřepěla, dívaly jsme se jedna druhé do očí, a pak jsem co nejtišeji, opatrně odešla. Krásná je tvoje báseň, jako všechny, a tříbí fantazii. ST :O)
» 25.02.2014 - 16:49
ST
» 25.02.2014 - 19:15
krizekkk
Pane jo. :-)
» 25.02.2014 - 19:46
ST
» 25.02.2014 - 22:28
vydal jsi se správným směrem ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.