Mrtvé kopretiny
Naivně stále čekám, že se vrátíš...
» autorka: nikaroov |
Pamatuješ na ten den?
Jak dal jsi mi kopretinu?
Teď už zvládnu cítit jen tu vinu.
Řekni, že je to špatný sen...
Své slzy ukájím ve smutném tanci,
zatímco prosím o poslední šanci.
Pozveš mě ještě někdy ven?
Chybí mi bezpečí ve tvém objetí.
Jestli to zvládnu, nemám ponětí.
Nedýchám, nežiji, doufám jen...
Jsem neúplná, pouhý stín
v hrobě mrtvých kopretin.
Jak dal jsi mi kopretinu?
Teď už zvládnu cítit jen tu vinu.
Řekni, že je to špatný sen...
Své slzy ukájím ve smutném tanci,
zatímco prosím o poslední šanci.
Pozveš mě ještě někdy ven?
Chybí mi bezpečí ve tvém objetí.
Jestli to zvládnu, nemám ponětí.
Nedýchám, nežiji, doufám jen...
Jsem neúplná, pouhý stín
v hrobě mrtvých kopretin.
Tipů: 7
» 09.01.14
» komentářů: 5
» čteno: 802(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.01.2014 - 19:08
krizekkk
Venku číhá nebezpečí v podobě tolika láskuhledajících hochů... :-) ST
» 16.02.2014 - 22:55
sdělení za jedna, způsob jakým nám byla daná věc sdělená za pět, rýmy, které se sice k sobě hodí ale ničím nepřekvapí dělají z básně jen další tuctovku...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Klavíristka | Následující: Chtíč zapomenout dýchat