Rozkvetlá» autorka: Lugilla |
Co když je duše papírová…
V strmých skalách slunce
jsem rovnodennost;
když pro nikoho
tak alespoň pro sebe.
Dlažební kostky víří mi pod nohama
dokonalost je správné slovo ve správnou chvíli;
nejsem taková
miluji zvuk slov
když pokaždé jinak zazvoní.
V dnešní rozlétané noci si ustelu domodra
protože se rozplývám v plujících světech.
Nechceš mě kousek vést?
Chci být sama s tebou
Být s tebou sama.
Zmizel mi inkoust z prstů
vášnivá touha nechat se unášet
slízla ho z prstů;
tak proto se ještě probouzím se snů
a vytrhávám zdravé kořeny.
V strmých skalách slunce
jsem rovnodennost;
když pro nikoho
tak alespoň pro sebe.
Dlažební kostky víří mi pod nohama
dokonalost je správné slovo ve správnou chvíli;
nejsem taková
miluji zvuk slov
když pokaždé jinak zazvoní.
V dnešní rozlétané noci si ustelu domodra
protože se rozplývám v plujících světech.
Nechceš mě kousek vést?
Chci být sama s tebou
Být s tebou sama.
Zmizel mi inkoust z prstů
vášnivá touha nechat se unášet
slízla ho z prstů;
tak proto se ještě probouzím se snů
a vytrhávám zdravé kořeny.
Tipů: 21
» 04.01.14
» komentářů: 11
» čteno: 586(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.01.2014 - 01:35
Máš vzletnou fantazii,
v níž lásky kvanta žijí
a stelou tvé touze
ze snů se probouzet... dlouze.
v níž lásky kvanta žijí
a stelou tvé touze
ze snů se probouzet... dlouze.
» 05.01.2014 - 16:53
krizekkk
Líbí. st
» 05.01.2014 - 19:57
krásné vnímání... kouzlíš slovy, pocity i vnímáním a tohle je pro mě naprosto dokonalý šálek čtení, děkuju
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mozaika mých něžností | Následující: Zrození bezesnosti