Píšu se

Mimozemská beztíže
v papírovém obalu
píšu se pomalu.
Svítím.
Otáčivá za sklem nezdarů
mlčím.
Tělo potápím.
Z myšlenek hustou kašičku
v copánku mašličku
mizím pod hladinou neskutečna.
Beztížně v ďolíkách času
vleču svou krásu.
Jsem nereálná
ve své průsvitnosti
do chrámu medúz vcházím
krásu zde odkládám
v pomíjivosti dějin.
Ať žije král!

Znovu se píšu
do knihy nenávratných ztrát.
Nechám se v moři emocí růst
mezi korály řasa jsem
královsky modrá, vlnící.
Duhové ryby užasle kolem plující
čeří polévku mých snů.
A rozvázala se mi mašle
stoupá k hladině
z hloubky dívám se za ní
já už nikdy nevyplavu
jen vmlží se podivné psaní.



.