Do zbraně!
Johana z Rožmitálu (1430 - 1475) byla druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou.
V roce 1470 sama svolala zemskou hotovost (něco jako národní armáda) proti Matyáši Korvínovi, jenž se svým vojskem napadl království.
» autor: vavaoko » Básně / Balady, romance |
Do zbraně!
Tak do zbraně, muži! Ten Korvín se blíží.
Teď vezměte štíty a taste své meče.
Ať Matyáš zůstane za z kopí mříží.
Ať do řeky jeho krev potokem steče.
Vyšlete jezdce! Ať vojsko se sejde.
Ať rytíři na koních přijedou ke mně.
Já, bude li třeba i brnění obléknu.
Jsem přece královnou té české země.
Hotovost zemskou sem do Prahy svolávám.
Rytíře, zbrojnoše, střelce i kopí.
Je na to jen dní pár. Moc času nedávám.
Dřív než se Matyáš k útoku vzchopí.
Král Jiří přijede. Ujme se meče.
Pod koní kopyty Matyáš klesne.
Krásní jste rytíři. Na koních sedíte.
Vlajka se třepotá, brnění leskne.
A muži útočí. Znova a znova.
Matyáš vzdal se a sklonil svou hlavu.
Z památné bitvy tam u Vilémova.
Jiří si přiváží vítězství. Slávu.
S díky teď v komnatě kleká mi u nohou.
Pod mužnou hrudí pro mne srdce bije.
Že prý mne miluje. Jsem jeho královnou.
Že je mým otrokem. Jen pro mne žije.
Staletí nad Prahou tyčí se pražský hrad.
Pod skálou vysokou Vltava plyne.
Zahoďme starosti. Budeme klidně spát.
A snad, až se vzbudíme, vše bude jiné.
Tak do zbraně, muži! Ten Korvín se blíží.
Teď vezměte štíty a taste své meče.
Ať Matyáš zůstane za z kopí mříží.
Ať do řeky jeho krev potokem steče.
Vyšlete jezdce! Ať vojsko se sejde.
Ať rytíři na koních přijedou ke mně.
Já, bude li třeba i brnění obléknu.
Jsem přece královnou té české země.
Hotovost zemskou sem do Prahy svolávám.
Rytíře, zbrojnoše, střelce i kopí.
Je na to jen dní pár. Moc času nedávám.
Dřív než se Matyáš k útoku vzchopí.
Král Jiří přijede. Ujme se meče.
Pod koní kopyty Matyáš klesne.
Krásní jste rytíři. Na koních sedíte.
Vlajka se třepotá, brnění leskne.
A muži útočí. Znova a znova.
Matyáš vzdal se a sklonil svou hlavu.
Z památné bitvy tam u Vilémova.
Jiří si přiváží vítězství. Slávu.
S díky teď v komnatě kleká mi u nohou.
Pod mužnou hrudí pro mne srdce bije.
Že prý mne miluje. Jsem jeho královnou.
Že je mým otrokem. Jen pro mne žije.
Staletí nad Prahou tyčí se pražský hrad.
Pod skálou vysokou Vltava plyne.
Zahoďme starosti. Budeme klidně spát.
A snad, až se vzbudíme, vše bude jiné.
Tipů: 38
» 03.12.13
» komentářů: 38
» čteno: 757(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.12.2013 - 09:52
Že se mi líbila, rytířská standarta a to nemusím být ani dítě. :) ST. Dobrá škola hrou by to byla.. :)
» 03.12.2013 - 14:25
Zahoďme starosti. Budeme klidně spát.
A snad, až se vzbudíme, vše bude jiné.
================
...Kdyby to tak šlo...to by bylo fajn.
=========
jako ty předešlé...do knihy vepsat...ST))
A snad, až se vzbudíme, vše bude jiné.
================
...Kdyby to tak šlo...to by bylo fajn.
=========
jako ty předešlé...do knihy vepsat...ST))
» 03.12.2013 - 19:03
krizekkk
Jiří Ti píše ST. :-)
» 06.12.2013 - 20:07
Milena
Ráda zavítám k Tobě pročíst Tvá díla.
Inspirují mě i v našem světě.
Historie nás mnohému učí. ST.
Inspirují mě i v našem světě.
Historie nás mnohému učí. ST.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zvěřinec | Následující: Poraď mi, prosím.