Dírou ve stropě

:: ::

Uprostřed pokoje nachově kaktus kvete
a krví dlužníka plní se kalamář.
Na stěně z obrazu se tajně šklebí Goethe
a ďábel leští si kradenou svatozář.

Sedím v tom pokoji a čekám na svůj osud,
za světlo očí Tvých a za Tvůj tichý dech.
Hodiny tikají a Měsíc prýští rosu,
a kočky vlní se po vlhkých štítech střech.

Prchavý okamžik za podpis rudou tuší;
sedím v tom pokoji a klid je před bouří.
Snad jiný řekne Ti, jak hrozně Ti to sluší,
až dírou ve stropě se po mně zakouří.

:: ::