Bezbřehá řeka

tak nevinné
jsou vyhlídky dalších dnů
nechám je plynout
a oni mě s sebou
táhnou
dál
bez přestávky

změní se něco když
na chvíli vystoupím z proudu?
a přestanou mě vléct
do neznáma, které znám
a vítr co
vál
sníží požadavky

zavřu oči
posadím se na břeh času
a budu přemýšlet
nad nemožnými Možná
a mě ovinul by
šál
co drží nad řekou lávky

nevím proč
toužit po něčem, co nedostanu
vždyť krutý proud
břehy nemá
táhne
dál
bez přestávky