Chybí mi tvé doteky

Kráčíme a nevnímáme
navzájem svou přítomnost,
jako by se tvé doteky
změnily v samozřejmost.

Jak dopadáš k mému srdci,
toužím zase někdy slyšet,
nechám tě ze mě všechno smýt,
ty budeš šeptat - a já křičet.

Naše chvíle ve věčnost,
jednoho dne se promění,
jsi všude, tebou obklopenou
nikdo mě již nezraní.

Stane se něco kouzelného,
až my dva v jedno splyneme
mé slzy se s tebou smísí,
společně je smyjeme.

Už jen tiše kroutím hlavou,
povíš mi ty, co se děje?
Asi blázním, když tu slyším,
jak mé srdce pro déšť pěje.