Od hlada žízni

někdy -

někdy nevíš co je písek, (co je voda)
a když si vyzkoušíš to, (ono si tě poddá)
a k žití chuť je někde (už v hladině théta)
a tam je zuřivá tak, (jak jí skáčou léta)
máš příliš místa k ohni, (ale málo času)
tak zkoušíš nezbláznit se (od vnitřního hlasu)
když někde slovo stačí, (jinde čin je málo)
a tam kde my jsme TAM, tam VSKUTKU (se to stalo)

Prázdnou pouští, golem, jdu,
všude tisíc důvodů,
kam se složit, proč jít tam,
v prachu sám se rozpadám.
Prázdnou pouští drtím zem,
s šedivým psem pod pasem
a když Tvý oči -
když si se mnou jdou,
vidím Tě v dálce - rozkvetlou.

můžeš málo mít (a přesto míň ti schází)
a pak všeho-moc (to ledabyle zkazí)
můžeš blýskat se, (ač v srdci máš jen vatu)
můžeš rozumět, (když nemáš hlavu, patu)
někdo kouká na svět svrchu, (někdo zdola)
ale - co je lidskej názor (proti horám)?

Jsi má žízeň, jsem Tvůj hlad,
balvan jsem – Ty: vodopád,
blízký si ostrovy -
skrz světa mřížoví
chci se Tě dotýkat...
Jsem Tvůj Merlin, jsi má Mab,
kráska, jíž jsem, zvířák, škráb´
jsme mor a cholera
a v rytmu bolera
můžem´ se (k)očkovat.

na každej večer luně (z piva roste vana)
a to pak slunce (cudně odhaluje rána)
vsaď se, že bude to tak (ještě roky platit)
zázrak je najít se a (děsně lehký ztratit)

Mám rád kleště ze svých zad,
když Tě mačkám – napořád,
našeho mamuta,
a jak v mne ohnutá
démona umíš ovládat.
Mám rád vše, co s Tebou smím,
chytrej třpyt pod
obočím,
koutky úst nahoru
děláš mi oporu
a já svět můžu
bagrovat.

a teď pro malý, velký, (tlustý nebo tenký)
musím to překódovat nějak (- pod písmenky):

Prázdnou pouští, golem, jdu
k vodopádu pro vodu,
když Tě mačkám – napořád
nemůžu v prach se
rozpadat.

Jsem Tvůj Merlin, jsi má Mab,
Tvůj třpyt mi dává
sílu tlap
a když Tvý oči -
když si se mnou jdou,

tak má pes

kotě

před sebou.