Nekonečnost představ

Povzdechy zašlápnutých vzplanutí
mizí v krkavčím popelu
odsouzeného vyhasnout v duši
ve větru milosrdných proseb
jako vločky v pekle....

Z horkosti srdcového chlapce
stoupá žár do hlav zmrzlým jezinkám
chtějí duši tělo trochu tepla
z jeho útulného kabátce
vyšívaného roztřepenými slzami...

Kromě poslední vlny přítomna
se veškeré abstraktno nekonečna
propadá do snů iluzionistů,
jež si zakládají na představách..

Představte si
teplý víkend
bez beraních rohů
a máte jasno
jako na dlani.