Padlý

Když už nevíš, kam složit křídla,
a hlavu v dlaních máš,
tak věř, že tu vždy
bude přítel,
kvůli kterému
je dobré
držet se při zemi,
i když nebe bylo
Tvým domovem,
kde jsi choval jistotu
a hvězdy Tvými dívkami,
jež jsi nadevše miloval.

Možná jsi pro někoho Padlým,
ale ve svém nitru
jsi dokázal
projít zkouškou ohně,
aniž by sis spálil
jediné pírko.

Umíš milovat,
proto jsi tak krásný,
jak si Osud přál.

V knize hříchů nemáš jedinou čárku…


A i neznámý poutník, který
sepisuje tato slova,
Tě chová v úctě,
jako když slunce
vítá nový den.


Osudu jsi padl do oka.


A možná padneš v objetí polibků
ženě, která Tě miluje nade vše,
jako Ty miluješ volnost vlastních křídel…