Brouzdám si travou

Brouzdám si jen tak travou
zdá se, že vrány brzy přiletí
tak všechno, všechno se mi honí hlavou
léto je fuč, pět minut zbývá do pěti.

Už zase bude foukat ze strnišť
pole poorané
barví se do hněda
a v dáli, v dáli kopce rodné Hané.

Tak pad na duši stín
po teplém letním objetí
na místě milém
a vzpomínky, vzpomínky časem odletí.

Tak jde to dál
kolotoč citů, vjemů, štěstí a smutku
na lince života
jednoho tvora.

Tak brouzdám si jen tak travou...