Ještě jsem.

Ještě jsem
ač s podzimem ubývá mi sil.

Na stromech duha barví listy
červené, žluté.
A ostatní zdá se že víc jsou jistí
než sám já v křesle pokoje.

Za oknem obraz zdá se smutný
však jen první pohled povídá.
Další mi jeví se tak krásný
zcela jistý, slunce mi jasné barvy odkrývá.

Nakonec smrtka letos nepřijde
ještě tu budu chvíli s vámi.
Dávám ji vale
ať jde jinam.

Ještě chci žíti zimou
jarem.
Létem se hřát a vidět klasy.
Tak zlaté, moře jak vlny větrem hnané.

Tak těším se
a věřím jistě.
Bude zas krásně
na mém světě.

Tak všem to píšu
hleďte kolem.
Ten svět je pro nás
pro nás stvořen.

Žijte tu s láskou sobě vlastní.
Žijte si krásně.

Přeji Vám.