Nocí se ztrácím.
Vzpomínkám neutečem.
» autor: paulín |
Když duši zdá se nocí ztrácím
v myšlenkách zpátky se zas vracím
dítětem malým stávám časem
slabým to mluvím tichým hlasem
zkoumám to blízké okolí
máma co všechno dovolí
hřejí mě slova její
dvě srdce se jen smějí
krásou to voní celý den.
Nocí se stávám dítětem.
Vzpomínka dávná zůstala.
Domovem dá se kráčet nocí
tak sám tu zas.
Zdá se bez pomoci.
v myšlenkách zpátky se zas vracím
dítětem malým stávám časem
slabým to mluvím tichým hlasem
zkoumám to blízké okolí
máma co všechno dovolí
hřejí mě slova její
dvě srdce se jen smějí
krásou to voní celý den.
Nocí se stávám dítětem.
Vzpomínka dávná zůstala.
Domovem dá se kráčet nocí
tak sám tu zas.
Zdá se bez pomoci.
Tipů: 10
» 27.08.13
» komentářů: 6
» čteno: 882(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tak ctít tě stále. | Následující: Brouzdám si travou