Petr Stojan - psáno 5.3.1979

Petr Stojan
psáno 5.3.1979

Mávnutím ruky
zastavíš čas
který se splašil a letí jako koně
po břehu jezera
chceš poznat dotek lásky
jež pálí a zraňuje
lásky zrozené z bolesti a utrpení
Mávnutím ruky
zastavíš sen
nastavíš zrcadlo
a v něm se odvíjí nesouvislý děj
Neznámé město
naše kroky v nekonečném tichu
tvoje ruka
štěstí koupené od staré žebračky na nároží
tvé těkavé oči
tvůj smích
opilci táhnoucí setmělou ulicí
stánek slepé květinářky
tisíce růží poházených po dlažbě
smečka psů letících po oraništi
naše propletené ruce
tvé plavé vlasy
zář slunce nad špinavou řekou
mlha
barevná mlha

Mávnutím ruky zastavíš čas
a v něm splynou dva stíny