Budapešťská
zase jedna blouznivá
» autor: Ludvík Brejer |
:: ::
Ten večer sevřel do kleští
věže kostelů nad Peští
a Měsíc klesl, utajen,
do kalné vody Dunaje.
Pak bloudili jsme do rána
městem svatého Štěpána
a vešli dveřmi do ráje
s příchutí vína z Tokaje.
Dál na jihu, co nevidět,
za Evropou začínal Svět.
Rozbřesk byl cítit rozmarýnem
a Ty jsi sladce řekla: „igen.“
:: ::
Ten večer sevřel do kleští
věže kostelů nad Peští
a Měsíc klesl, utajen,
do kalné vody Dunaje.
Pak bloudili jsme do rána
městem svatého Štěpána
a vešli dveřmi do ráje
s příchutí vína z Tokaje.
Dál na jihu, co nevidět,
za Evropou začínal Svět.
Rozbřesk byl cítit rozmarýnem
a Ty jsi sladce řekla: „igen.“
:: ::
Tipů: 14
» 29.07.13
» komentářů: 7
» čteno: 761(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: O nocích
» 01.08.2013 - 21:17
Že pozdravuju Tvé múzy a ať se o Tebe hezky starají - když Ty se tak pěkně staráš zase o své čtenáře :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zvrhlíkovo trápení | Následující: Jak jsem sestřelil Exupéryho