Zvrhlíkovo trápení
ze šuplíku
» autor: Ludvík Brejer |
:: ::
Počítám každou vteřinu,
když slunce klesá k Petřínu
a jeho střípky proplavou
naposled chladnou Vltavou.
Cítím se jako noční pták,
z věšáku sundám baloňák,
jak padne tma, tak poté hned
vydám se na svůj noční let.
A na tu mojí procházku
pomocí zbytků provázků
nasadím spodky z nohavic,
obuji boty, jinak nic.
U Máchy bloudím po sadech,
tluče mi srdce, chrastí dech.
Pak vstříc vnadnému děvčeti
se křídla pláště rozletí.
Však dnešní slečny zkažené
jen sotva něco zažene.
Říká mi: „Pane, jděte spát,
je vidět, že Vás souží chlad.“
:: ::
Počítám každou vteřinu,
když slunce klesá k Petřínu
a jeho střípky proplavou
naposled chladnou Vltavou.
Cítím se jako noční pták,
z věšáku sundám baloňák,
jak padne tma, tak poté hned
vydám se na svůj noční let.
A na tu mojí procházku
pomocí zbytků provázků
nasadím spodky z nohavic,
obuji boty, jinak nic.
U Máchy bloudím po sadech,
tluče mi srdce, chrastí dech.
Pak vstříc vnadnému děvčeti
se křídla pláště rozletí.
Však dnešní slečny zkažené
jen sotva něco zažene.
Říká mi: „Pane, jděte spát,
je vidět, že Vás souží chlad.“
:: ::
Tipů: 26
» 21.04.13
» komentářů: 13
» čteno: 1010(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.04.2013 - 20:17
po přečtení básně té
již psáti asi nebudu
jsi básník já za varieté
budu hrát zas jen pobudu
;)
již psáti asi nebudu
jsi básník já za varieté
budu hrát zas jen pobudu
;)
» 21.04.2013 - 21:11
krizekkk
Básní ti to. ST :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Františku Gellnerovi | Následující: Budapešťská