Mlčení

Slova došla, zbylo neurčité cosi. Střep bez ostří, květ bez stonku, mrak bez deště. Strom, kterému na jaře nenarostlo listí. Růže, které někdo ulámal trny, aby se nezranil, a připravil ji o její podstatu.
Slova došla a zbylo těžké sametové vzduchoprázdno, odkud není cesty zpátky, ani cesty tam. Jiskřivé rozpínající se vakuum. Vzduch beroucí dech jako smyčka na šibenici.
Slova došla, není co říct, všechno bylo vyřčeno v ohlušujícím ukřičeném mlčení.