Měsíc a já

Měsíc a já.

Jak ta dívka s lampou. Jako Florence Nightingal.
Tak přinášíš světlo a na postel svítíš.
Však lék můj mi neneseš. To bych se načekal.
Dál oblohou kráčíš a já vím, kam míříš.

Já nemohu usnout. Bolest tělo svírá.
A stíny se pomalu po stěnách plouží.
Jsem slabý a bezbranný. Kde je má síla?
A za okny netopýr kol domu krouží.

Paprsky vlasů tvých česaly hvězdy
Stříbrnou barvu jim přisoudil Bůh.
Na svém voze hvězdném si oblohou jezdíš
Mým oknem sem proniká stříbrný vzduch.

Jsi můj tichý společník. Spolu zde bdíme.
Až ráno tě nahradí sluneční žár.
Jsi pasivní. Netečný. Moc se nemusíme.
Však v bolavých nocích jsme trvalý pár.