Dobré ráno

bosýma nohama

působíš ranní poplach v hmyzí říši

kocháš se motýlem

který si nepospíší

a nastavuje křídla tvému pohledu




směješ se

když tě na chodidle zalechtá kapka rosy

a rozhoupeš tím šik blankytných zvonů




kdysi jsem marně zkoušel

přesadit je do záhonu

a ty si dodnes myslíš

že to dovedu




krasobruslíš

a do piruet stáčíš stonky trávy




trojité skoky necháš koníkům

a ticho včelám

které ti sladký příběh dovypráví

než ukryjí ho do medu




ležíš na jetelovém koberci

utkaném ze samých čtyřlístků

a já sleduji bez dechu tvé rozechvělé panorama




jsi šťastná




ani dnes ráno

nebudíš se sama