Básníku, vrať se

básníku

vrať se z vandru domů

do sešlapaných pantoflí

a k prostřenému stolu bez metafor




lidé nejsou jenom

hodní a zlí

nebijí všichni

jako lvové o mříže




tváře čitelné jak bulvární listy

a duše nadnášené stavem beztíže

nech múzám na hraní

aby nezlobily

a nadechni se z hluboka




s životem rozdej si to

bez cinknutých karet

koření nepřidávej od oka

protože popálený jazyk

vypláznout se nedá




žena je dneska nervózní

k večeři zbytky od oběda

v pračce se obarvila

tvoje bílá košile




a ty?

pod přivřenými víčky

tajně šilháš po víle

jež bezstarostnost obežene plotem

a do tvých erotických snů ti přidá




mazlení se životem