Ve stínu bohaté koruny

Kontury stříbra
bouřka v dáli roznáší
beránci vykukují
ze svých salaší
nad námi v korunách
holubi si krouží
já dívám se jak oči tvé
touží
utopit se
v mých hnědovlnách
a poslouchám kapky deště
jak propadávají větvemi
mezi nás
ach proč nejde
vrátit ten čas
za chyby se platí
žel velké daně
a teď tu leje
a my sušší si sedíme
pod stromem naděje
máš krásně teplé dlaně
má jezinko
šeptáš mi…navždy
a já hvězd se tiše ptám
zdali pak věřit
ti to vše mám
zda blízko k sobě
mají naše světy
když z hlubin se vynořují
má ňadra
a tvé rety
napospas osudu
čekáme rány
a dýcháme
co vítr rozevlál
miluji tvůj pohled
odevzdaný
a vůbec nevím
co s námi



bude dál…