TVORBA

Je-li člověk tvorby plný,
přichází k němu jako vlny.
Veškerá jiná zábava zdá se plytká.
Tvorba se k němu choulí jak k Břetislavu Jitka.

Talent je prý pět procent a zbytek je dřina.
Ať je jen ruka s perem samá modřina !
Ať jen tu svou hřivnu rozmnožuje,
a pozná jak bohatě nyní vlastně žije.

Ano, tvorba je nadání a také dřina.
Verše jsou i řemeslo a jejich rutina.
Člověka je to hřivna darovaná do vínku.
Nenech si na ni jen pouhou vzpomínku !

File : Básně z roku 2013-II.


ŠKAPULÍŘ



Ani zbla nevím co je škapulř.
Nevím to ani za halíř.
Jen to že je to slovo staročeské,
a líbí se mi, je tak hezké.

Kdo poví mi, co znamená škapulíř.
Dívám se do slovníku cizích slov
právě nyní na českém internetu,
je to část kněžského roucha,

už se mi to slovo nepochroumá.
Ani jako druh amuletu.
Políbila lemroucha jeho.
Ach češtino, ty zázračná něho !

Druh jsi můj nošeného amuletu
A už to vím, do veršů škapulíř smetu.
Díky českému internetu, webové stránce.
Dávám si jej také do mého básnického rance.


File : Básně z roku 2013-III.


DOMA


Než odjel jsem do ciziny, říkala mi mládež již dědku,
ač mi bylo pouhopouhých let osmadvacet,
nebyl jsem starý a nectil jsem ani mých předků,
však vysloužil si jmenování ze všech jejich vět.

Dnes už jsem dědek vskutku, můj ty smutku,
cítím se ale ještě stále mladý.
Starý si říkám bez zármutku,
a vůbec mi stáří nevadí.

Pravda, tělo mi postupně dále stárne,
však duše zůstává mladá, to je marné,
čím víc já stárnu, tím duše je mladší.
Snad je to přísloví opravdu sladší :

„ Kůň je jednou hříbětem,
člověk dvakrát dítětem, „
a tak na se beru tu novou podobu,
s kterou si také lehnu do hrobu.

A usnu v něm jako dítě zase.
Mé tělo, ty nalomený klase !

File : Básně z roku 2013-III.