JAN, V PLEN DÁN
Báseň je mé doznání. Druhá není vyjimečne limericks. Je to zveršovaná stať z bibĺe, z Kazatele, psána den před Štědrým Večerem. Občas si ji otevřu, pro její poetické zpracování v próze, v některých statí.
» autor: Jan Maren |
Jan, v plen ženám dán.
Ne všem, všem ne.
Jen těm, které jsou
v duši a jednání jemné,
a pravdivé a upřímné.
Těch si mé srdce všimne.
A snad ony ani neví, že nosí
v sobě princip ryzího Ženství.
To je mé i jejich
pravé náboženství.
A k čertu s každou církví !
Tu nosí si žena i muž v srdci.
Ta září v nich a vybuchuje,
jak protuberance na slunci.
Říká se tomu prostě Láska.
A je to zboží - z Boží dlaně.
Nezapomeňme na ně.
Ať se v něm stále množí !
Největší dar je to Boží . . .
file : Básně z roku 2013
TOHO DNE
( Parafráze ve verších na Kazatele, 12 : 3 – 7 v Bibli)
Psáno 23.12.1991
Toho dne
srst se zježí psům, třásti se budou strážci domů,
mužové statní šíje skloní jak po úderu hromu,
mlynářky ruce složí v klín pro zrní nedostatku,
těm kteří z oken hledící jsou, smráknou se líce
v temném zmatku,
a dveře do ulic co vedou, v spěchu jsou přibouchnuty,
zatímco klapot mlýna ustává zvuk dutý,
a v táhlé tenké ptačí písni zkomírá . . .
I dcerám zpěvu hlas se zavírá,
neb z vrcholku kopců čiší strach,
na cestách hrůza číhá,
mandlovník bleskem rozkvétá, kobylka ztěžklá
sotva křídly míhá,
a v přezrálosti pukne slupka plodu,
neboť jde člověk k Věčnému svému Domu,
neboť jde člověk k domovu svému vstříci,
a po ulicích plouží se už jen ti žalující . . .
To stane se dřív,
než přetrhne se stříbrem tkaná šňůra,
než miska zlatá pukne jak ve snu zlá noční můra,
než vědro roztříští se do třísek na tisíce,
než rumpál se v pádu zřítí do studnice.
Tu v prach se obrátí co prachem jest,
prach pršet k zemi bude se všech rohů,
a duše, která od Boha jest dána,
ta navrátí se k Bohu . . .
Ne všem, všem ne.
Jen těm, které jsou
v duši a jednání jemné,
a pravdivé a upřímné.
Těch si mé srdce všimne.
A snad ony ani neví, že nosí
v sobě princip ryzího Ženství.
To je mé i jejich
pravé náboženství.
A k čertu s každou církví !
Tu nosí si žena i muž v srdci.
Ta září v nich a vybuchuje,
jak protuberance na slunci.
Říká se tomu prostě Láska.
A je to zboží - z Boží dlaně.
Nezapomeňme na ně.
Ať se v něm stále množí !
Největší dar je to Boží . . .
file : Básně z roku 2013
TOHO DNE
( Parafráze ve verších na Kazatele, 12 : 3 – 7 v Bibli)
Psáno 23.12.1991
Toho dne
srst se zježí psům, třásti se budou strážci domů,
mužové statní šíje skloní jak po úderu hromu,
mlynářky ruce složí v klín pro zrní nedostatku,
těm kteří z oken hledící jsou, smráknou se líce
v temném zmatku,
a dveře do ulic co vedou, v spěchu jsou přibouchnuty,
zatímco klapot mlýna ustává zvuk dutý,
a v táhlé tenké ptačí písni zkomírá . . .
I dcerám zpěvu hlas se zavírá,
neb z vrcholku kopců čiší strach,
na cestách hrůza číhá,
mandlovník bleskem rozkvétá, kobylka ztěžklá
sotva křídly míhá,
a v přezrálosti pukne slupka plodu,
neboť jde člověk k Věčnému svému Domu,
neboť jde člověk k domovu svému vstříci,
a po ulicích plouží se už jen ti žalující . . .
To stane se dřív,
než přetrhne se stříbrem tkaná šňůra,
než miska zlatá pukne jak ve snu zlá noční můra,
než vědro roztříští se do třísek na tisíce,
než rumpál se v pádu zřítí do studnice.
Tu v prach se obrátí co prachem jest,
prach pršet k zemi bude se všech rohů,
a duše, která od Boha jest dána,
ta navrátí se k Bohu . . .
Tipů: 11
» 10.04.13
» komentářů: 6
» čteno: 745(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.04.2013 - 17:47
krizekkk
Do ženských nevidíš... ST :-)
» 12.04.2013 - 23:33
myšlenka pouhá: Květka Š.: krizekkk: isisleo: Děkuji za čas, který mým básním věnujete a ST . Člověka-básníka to vždy potěší.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: JAK TI UŠÍT ŠATY | Následující: BRČÁL - homage Janu Werichovi