Tklivě klidná píseň» autorka: Maceška |
Jak zaschlý inkoust v kalamáři
na oblých hranách
krabatí se stáří
s modravým úsměvem,
s nadějí,
že rána zítřkům zapějí
tu tklivě klidnou píseň.
Podpisem končí každé psaní,
zažloutlý papír
rohy k sobě sklání
s nejednou vzpomínkou,
s pamětí,
která má křídel rozpětí
podobné opeřeným dravcům.
Laskavců klubka shůry hledí
na nové lístky,
jež pokryty šedí
žehrají na osud,
na zkažené mládí.
Moudrost si vlasy hladí
a má jediné přání.
Chce odkvést bez reptání...
na oblých hranách
krabatí se stáří
s modravým úsměvem,
s nadějí,
že rána zítřkům zapějí
tu tklivě klidnou píseň.
Podpisem končí každé psaní,
zažloutlý papír
rohy k sobě sklání
s nejednou vzpomínkou,
s pamětí,
která má křídel rozpětí
podobné opeřeným dravcům.
Laskavců klubka shůry hledí
na nové lístky,
jež pokryty šedí
žehrají na osud,
na zkažené mládí.
Moudrost si vlasy hladí
a má jediné přání.
Chce odkvést bez reptání...
Tipů: 31
» 05.04.13
» komentářů: 17
» čteno: 877(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.04.2013 - 20:39
krizekkk
ST*
» 05.04.2013 - 20:54
vavaoko: Rezina: myšlenka pouhá: Mbonita: Květka Š.: krizekkk: Kajuta: jantar: básněnka: severanka
Všem vám moc děkuju, služebníček, skoro otrok až navěky... :o)))
Všem vám moc děkuju, služebníček, skoro otrok až navěky... :o)))
» 09.05.2013 - 01:44
Mládí nám v duších,
jak mnozí tuší,
nikdy neodkvete.
A kdo říká ano,
ten se, milá dámo,
přenáramně plete.
jak mnozí tuší,
nikdy neodkvete.
A kdo říká ano,
ten se, milá dámo,
přenáramně plete.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Čas na večeři | Následující: Ztracený