Když slzy sotva kanou» autor: Jindřich |
jak svíčka bez knotu
žárovka bez vlákna
a sirka bez hlavičky
hoříš
a mně se to zdá málo
něco se s tebou stalo
jak kompas zmatený
větroň v bezvětří
a řeka bez koryta
tápeš
a moje ruka chybí
prý se ti to tak líbí
jak hora bez svahů
šampus bez bublinek
a rybník bez hladiny
smutníš
a slzy sotva kanou
když říkáš
nashledanou
a já v tom slůvku strohém
slyším
sbohem
žárovka bez vlákna
a sirka bez hlavičky
hoříš
a mně se to zdá málo
něco se s tebou stalo
jak kompas zmatený
větroň v bezvětří
a řeka bez koryta
tápeš
a moje ruka chybí
prý se ti to tak líbí
jak hora bez svahů
šampus bez bublinek
a rybník bez hladiny
smutníš
a slzy sotva kanou
když říkáš
nashledanou
a já v tom slůvku strohém
slyším
sbohem
Tipů: 20
» 09.03.13
» komentářů: 10
» čteno: 612(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.03.2013 - 10:23
krizekkk
Jindro, dobré to je. A bude líp. Věř. ST
» 09.03.2013 - 10:40
zenge: Díky za zastavení :o)
krizekkk: Nevěřím, vím - tady jen čerpám ze vzpomínek, protože i takové dny jsou :o)
básněnka: Děkuji za "shrnutí" :o)
krizekkk: Nevěřím, vím - tady jen čerpám ze vzpomínek, protože i takové dny jsou :o)
básněnka: Děkuji za "shrnutí" :o)
» 09.03.2013 - 12:52
.
útěchu dát se nabízí
ale člověk sám musí
jen osvědčená pravda
všechno špatné...
však víš :-)
ale napsal jsi to móc pěkně :-)
útěchu dát se nabízí
ale člověk sám musí
jen osvědčená pravda
všechno špatné...
však víš :-)
ale napsal jsi to móc pěkně :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ZIMMER FREI | Následující: Báseň o tvé vůni