LODICE

Uvízla lodice u ostrůvku na mělčině,
a Stěnka Razin, v ženském klíně
složil svou hlavu jako malé dítě.
Reptali druzi jeho, závistivě, lítě,
a tak se vztyčil, řekl rozzlobený :
„ Já mohu být zcela bez ženy ! „
A milou uchopil a do Volhy vhodil.

Bylo mi šest let, když do kina s tetou
jsem chodil,
viděl „Pět Sullivanů“, „Perutě pomsty“,
„ Kamenný kvítek „ a „ Stěnku Razina“
na plátně stříbrošedém viděl,
a jak jej ve filmu mučili, za slzy se nestyděl .
Měl totiž obličej tehdy jak obličej mého táty.

Kdepak je biograf „Academia „ ? Dávno zavátý
Byl na rozhraní Žižkova a Vinohrad
Dnes dívám se na filmy otupělým zrakem.
Pak přišel únor 48. . .
Jan Masaryk prý z okna spad',
a táta domů přišel s flintou, postavil do kouta.
Dnes už mne žádný film jak tehdy nepoutá.
Povinná školní četba : „ Jak se balila jitrocel.“,

a jedna kniha, zmíněná jen krátce „
„ Kolportáž stlaná na ošatce. „
a také příběh Pavlíka Morozova.
To byla zkazka přímo hrobová,
synek udal svého tátu-kulaka,
k tomu měl také příběh nás vylákat.
Mne však vychovávala teta filmy z kina.
Na ně si mysl má dodnes vzpomíná.

Ze sbírky : BÁSNĚ Z NEMOCNICE.