Nekonečný příběh který se pořád opakuje ...

***



Sedávala ve třetí řadě
tak nějak odevzdaně ba až mysticky
vzhlížela ke kříži na umučeného Krista
Ale ty její oči žhnuly nějakým
zimničním zápalem a rty opakovaly modlitby
za umírající a rodiny
Nikdy se při Pozdvihování neotáčela dozadu
i když měla hlavu mírně vychýlenou
na pravou stranu a černé vlasy rozdělené
rovnou pěšinkou
Vždy byla mezi prvními v řadě na Tělo Krista
nikdo se jí na nic neptal a ona se s nikým
moc nebavila
Zaráželo mě že stále chodí v upnutých
černých šatech a vysokých vojenských botách
jako by byla nějaká mladá gotička
ale řetězy kolem boků nikdy nenosila
Jednou to bylo myslím na začátku Března
se na mě podívala tím svým pohledem
ve kterém byl obsažený celý můj život
prohry a výhry a také smrt ...





vycházeli jsme společně z kostela
Dva kteří se doposud neznali
ale nadčasová chvíle je náhle seznámila
Dva neznámí spojení poutem pochopení
zatím nevyslovené touhy z odmítaní
slov a zámlk které neměly být vysloveny
Vždyť nikdo nevěděl čí byla a odkud pocházela
už vícekrát nepřišla ...




a nepřišel jsem ani já ...



***