Můj miláčku ...

***



můj miláčku
ještě mám v uších zvuk
kdy pod našimi těly sténala
letní tráva
u opuštěných vlakových vleček
po kterých už sto let nejel vlak
a lidé zapomenuli že existují



ještě si pamatuji
jak chladila kůra stromů
na našich nahých tělech
od jara do chladných dešťů podzimu
až vítr začal česat povalenou trávu
na strništích mezi řekou
a dálnicí



můj něžný miláčku
má stále se vracející lásko



můj miláčku
od rána do večera
stále čekám na tvůj hlas
až zavoláš po drátech touhy
můj nahý miláčku
podepři svou nahotou oblohu
aby nám nespadla na záda



můj miláčku
tak něžně vysílený



ještě mě miluj
ještě máme naději
že ze světa smrti se promilujeme
do věčného života



***