Včerejší střípky čekání ...

***


noční ticho
ani motýlí křídlo
nepohne milimetrem vzduchu
voda se přelévá
mezi stromy
plnými nové žízně


ticho je všude
ve tmě i v lidské duši


ale jak můžeš zastavit
ten sílící kravál
plný slov a zbytečností
co na tebe naléhají ?


ticho odchází
do neznámých krajin
kde je nikdy nedohoníš ...


***


co zbývá
pár prázdných židlí
potažených filmem zkázy
nebetyčné stěny
plné ještě teplých stínů
bolící hlava
z toho předčasného odcházení
co je všude kolem
a nic to nezmění


ani kdyby sám Bůh
sestoupil
svou svatou nohou
opět na zem
v slepé naději že ho lidé
opět neukřižují ...


***

vzpomínky
kamenné pomníky
lidí co už nepřicházejí
ale jejich jména
ještě dlouho odolávají
ve složkách
popsaných latinskými slovy
zkratkami a čísly
mluvících
o dlouhém boji
s andělem
smrti ...


***