Jediný okamžik ...
...
» autor: kavec |
***
Stále čekáš
Na ten dlouhý pohled
Ve kterém se zastavuje čas
Jako ve smrti básníka jeho slova
Nad ztraceným obrazem
Věčné lásky a touhy
Která se ztratila
V stále se opakující písni
Řeky a deště
V těch hodinách
Kdy slova byla naprosto zbytečná
Tak jako opožděné doteky
A polibky na otevřené rty
Toužící po nějaké záchraně
Splynutí s časem a místem
S nějakým tajným rozhodnutím
V okamžicích kdy stojíš
Na hraně temné propasti
A chceš skočit do nicoty
Která tě čím dál víc svírá
Svými pařáty ledu a mrazu
V nějakých náznacích
Kdy hodláš opustit svá slova a básně
Jen aby mohla hovořit
Tvá stále objevovaná
Láska a touha ...
***
Stále čekáš
Na ten dlouhý pohled
Ve kterém se zastavuje čas
Jako ve smrti básníka jeho slova
Nad ztraceným obrazem
Věčné lásky a touhy
Která se ztratila
V stále se opakující písni
Řeky a deště
V těch hodinách
Kdy slova byla naprosto zbytečná
Tak jako opožděné doteky
A polibky na otevřené rty
Toužící po nějaké záchraně
Splynutí s časem a místem
S nějakým tajným rozhodnutím
V okamžicích kdy stojíš
Na hraně temné propasti
A chceš skočit do nicoty
Která tě čím dál víc svírá
Svými pařáty ledu a mrazu
V nějakých náznacích
Kdy hodláš opustit svá slova a básně
Jen aby mohla hovořit
Tvá stále objevovaná
Láska a touha ...
***
Tipů: 18
» 06.12.12
» komentářů: 7
» čteno: 679(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.12.2012 - 13:16
krizekkk
ST*
» 08.12.2012 - 10:24
I ve zdánlivě prázdných dlaních se dá najít nepřeberné množství lásky a touhy... Krásné obrazy tvoříš v básních... Jana
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Největší Čech a přeskupování verše ... | Následující: Střípky čekání ...