Oheň

První. Napsáno dne 161009
» autor: Anděl
Pohlaď mě, pokochej,
plamínku malý,
nevděčný ten svět
do tmy Tě halí.

Dlaň když mně propluje
nad Tvojí špicí,
teplo mě oblije,
teplo nekončící.

Pak ještě jednou,
znova a zas,
temno a zima
nesrazí nás.

Armáda stínů se
úprkem otáčí,
Tvá touha po moci
s tímhle nevystačí.

Jiskřička skočila
jak bleška malá,
teď dle mé ruky
žár kolem sálá.

Hřeješ mě krásně,
já jsem za to rád,
jen nevím zda-li,
chci umřít tak mlád.

Nejedna má ruka
mění se v uhel,
nejprve zčerná,
pak propadne v popel.

V krku mám sucho,
poušť Gobi je zde,
nekoukej smutně,
já hynu pro Tebe.

V zrcadle pravdivém
shlížím svůj zjev,
mně, živé pochodni,
v žilách schne krev.

Ty jeden bídáku,
v sebe mne halíš,
potichu šeptáš mi:
"Usměj se, hoříš."
Tipů: 3
» 20.11.12
» komentářů: 1
» čteno: 644(10)
» posláno: 0


» 21.11.2012 - 11:22
báseň... dobrý...ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Západ sboru sluncí | Následující: Slib chladnému ránu

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.