Na nohou okovy
Není co říct...(jen snad neni to o mě)
» autorka: whiolet |
Na nohou okovy,
A plechová ústa jsou zamčená.
Když nic mě nebolí,
tak proč smutek mě objímá.
Duše jak z papíru,
politá, tyými výčitky.
Hoří touhou,
zapomenout.
Do srdce,
vpíjí se hořkost.
Zředím jí s vodou,
a budu pít, na tvoje zdraví.
Po špičkách,
za noci.
Chci se toulat v myšlenkách,
a v tichu najít svůj klid.
A plechová ústa jsou zamčená.
Když nic mě nebolí,
tak proč smutek mě objímá.
Duše jak z papíru,
politá, tyými výčitky.
Hoří touhou,
zapomenout.
Do srdce,
vpíjí se hořkost.
Zředím jí s vodou,
a budu pít, na tvoje zdraví.
Po špičkách,
za noci.
Chci se toulat v myšlenkách,
a v tichu najít svůj klid.
Tipů: 16
» 16.11.12
» komentářů: 8
» čteno: 695(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.11.2012 - 17:16
Zajímavý...vidím tu (v 17.14) 5 tipů a ani slovo komentáře. Čas jsou peníze,co?
Teď vážně - pro mě je tohle polotovar, víc než emocema nabitej patosem, zvlášť ze začátku. Chtělo by to ještě fůru práce, než by se vyklubala báseň.
Teď vážně - pro mě je tohle polotovar, víc než emocema nabitej patosem, zvlášť ze začátku. Chtělo by to ještě fůru práce, než by se vyklubala báseň.
» 16.11.2012 - 18:35
EEvellina
dávám za pravdu Bastetovi :)
» 16.11.2012 - 18:35
S právě prožitou bolestnou událostí se "dotyčný/á" těžko vyrovnává.. Potřeboval/a by oporu... Hezky vyjádřeno... :-)
» 16.11.2012 - 21:32
jelikož co napišu to hodnotís, že je to tak na půl dobře a napůl špatně, říkám si, že nemá cenu se snažit o svíčkovou, protože at špatně či dobře já to jinak neumím, a propo co se jednomu nelíbi jiný shledá opak....každého věc, a ted mě omluvte jdu si to rozdat s depresí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kreslím si po těle. | Následující: Opouští mě síly.