Kreslím si po těle.
*život je prožitý, a v rohu mlčí běsi, mluvíme já i ty- a nerozumíme si* Karel Kryl Monology.
» autorka: whiolet |
Kreslím si po těle,
symboly štěstí.
Dech se mi zastaví,
a já se ztratím v oblacích.
Koruny stromů,
šeptají příběhy.
Takové co bodnou až u srdce,
když nad šálkem čaje, přemýšlím.
Jsi na blízku,
na dotek vzdálený.
Mluvíme spolu, stejnou řečí,
a stejně si nerozumíme.
A všechny ty přízraky,
za chladných nocí.
Pařáty svými,
lámou mi kosti.
Plechové srdce,
má jeden klíček.
Takový ten ozdobný,
který jsme ztratili.
symboly štěstí.
Dech se mi zastaví,
a já se ztratím v oblacích.
Koruny stromů,
šeptají příběhy.
Takové co bodnou až u srdce,
když nad šálkem čaje, přemýšlím.
Jsi na blízku,
na dotek vzdálený.
Mluvíme spolu, stejnou řečí,
a stejně si nerozumíme.
A všechny ty přízraky,
za chladných nocí.
Pařáty svými,
lámou mi kosti.
Plechové srdce,
má jeden klíček.
Takový ten ozdobný,
který jsme ztratili.
Tipů: 16
» 15.11.12
» komentářů: 5
» čteno: 589(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.11.2012 - 22:44
Chápu a miluju tuhle věc...Díky a díky..jakobys věděla na co myslím poslední dobou..co mi pořád zní v uších !!
» 16.11.2012 - 07:02
madanik, jsem rada ze jsi se v tom nasel i kdyz to neni tedy moc pozitivni....:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ZHasla poslední žárovka | Následující: Na nohou okovy