Opouští mě síly.
blbost, psaní je terapie...
» autorka: whiolet |
V řešetu,
bezesných nocí.
Skládám svou hlavu,
do studené vody.
Slzy jsou,
znamením.
A příslibem,
zklamání.
Když,
skáču přes kaluže.
Až na samé nitro,
své duše.
Znavená,
z toho jaká musím být.
Nemůžu to zastavit,
všechen ten křik, bolest, marnost.
Chci mít k tobě blíž,
dýchat, smát se.
Jenže, v řešetu bezesných nocí,
opouští mě síly.
bezesných nocí.
Skládám svou hlavu,
do studené vody.
Slzy jsou,
znamením.
A příslibem,
zklamání.
Když,
skáču přes kaluže.
Až na samé nitro,
své duše.
Znavená,
z toho jaká musím být.
Nemůžu to zastavit,
všechen ten křik, bolest, marnost.
Chci mít k tobě blíž,
dýchat, smát se.
Jenže, v řešetu bezesných nocí,
opouští mě síly.
Tipů: 17
» 23.11.12
» komentářů: 7
» čteno: 634(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.11.2012 - 11:24
Když,
skáču přes kaluže.
Až na samé nitro,
své duše.
to se mi líbilo nejvíc :)
skáču přes kaluže.
Až na samé nitro,
své duše.
to se mi líbilo nejvíc :)
» 23.11.2012 - 11:31
Jo psaní je terapie a skara dobrá..Pomohla nedávno i mně .-) !! Je to těžký, sakra dobře to vím ...
» 23.11.2012 - 13:59
krizekkk
Hlavu z vody. Do pohody.ST
» 29.11.2012 - 15:12
jojoo,psaní je terapie, stejně jako pláč... a sebevědomě krok kupředu...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na nohou okovy | Následující: Ze zvyku