...***...

Spí ve mne
To letmé, nepostřehnutelné ticho
Jehož závan vždy přichází
S rozbřeskem samoty

Probouzí se
A volá po novém dni
Žíznící po nových zážitcích
Z hlubin ublížení

V náruči své nese
Věčný klid mučených
Kteří smířeni jsou se svým osudem
Platíc cenu, která jim nepřísluší

Jejich hlavy skloněné
V davu vyčnívají

Protože samota
Stojí vždy sama

A nádech ztracení ji halí