Balet-ka-tím
Z piedestalu zpátky na zem...
» autorka: odettka |
Ve střepech tančí si přihlouplá baletka,
piškotky nevnímá, necítí nic…
Bolest a smutek jak zostřená žiletka,
dusí ji – i když má řvát z plných plic.
Z představ o defilé zbyla jen prázdnota,
v koutku se choulí bez pozlátka stín.
Maličkou děsí snad vyhlídka života?
Jak však být bez něho, když snít chci s ním?
piškotky nevnímá, necítí nic…
Bolest a smutek jak zostřená žiletka,
dusí ji – i když má řvát z plných plic.
Z představ o defilé zbyla jen prázdnota,
v koutku se choulí bez pozlátka stín.
Maličkou děsí snad vyhlídka života?
Jak však být bez něho, když snít chci s ním?
Tipů: 18
» 03.09.12
» komentářů: 10
» čteno: 956(12)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: (S)nová
» 03.09.2012 - 17:45
krizekkk
Pěkná básníčka. St :-)
» 05.09.2012 - 11:04
René Vulkán: No, proto se ta druhá jmenuje Přes kopírák... Jsem teď v mírně řezavém rozpoložení, možná jen potřebuji konečně pořádně nařezat (čti: pětadvacet na holou ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Víla z Bretaně - 24. část | Následující: Přes kopírák