Přes kopírák
Když se člověk pokusí necítit nic...
» autorka: odettka |
Další ranka uvnitř sebe.
Duše moje probodnutá,
tolik pálí, přitom zebe.
Žádná náděj. Vzývám tebe.
Mělký zářez na zápěstí.
Úder srdce utlumený.
Nenávratnost kapky štěstí.
… Léčí útěk do bolestí?
Rozpolcená děsem blednu,
ego žádá vysvětlení!
Raděj ztěžklé tělo zvednu,
- na tvém karu zdolám sedmu.
Duše moje probodnutá,
tolik pálí, přitom zebe.
Žádná náděj. Vzývám tebe.
Mělký zářez na zápěstí.
Úder srdce utlumený.
Nenávratnost kapky štěstí.
… Léčí útěk do bolestí?
Rozpolcená děsem blednu,
ego žádá vysvětlení!
Raděj ztěžklé tělo zvednu,
- na tvém karu zdolám sedmu.
Tipů: 16
» 04.09.12
» komentářů: 8
» čteno: 772(16)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: (S)nová
» 05.09.2012 - 08:12
Tolikrát jsem chtěla necítit nic, hlavně smutek co se mrcha drží tak pevně...a ono to moc nefunguje. Ale vykecat se z toho a vypsat to už došlo k mírnému zlepšení :) ST, líbííí**
» 05.09.2012 - 11:08
CULIKATA: Prý ano, jenže já to viditelně nezvládám...
E.T.Jane: Souhlas :)
E.T.Jane: Souhlas :)
» 09.09.2012 - 14:37
Taky bych někdy chtěla nic necítit, ale na druhou stranu... kdyby člověk nic necítil, nebyl by život prázdný? Smutek zase zákonitě vystřídá štěstí a bude dobře, prostě se zaměřit na to, že jednou musí přijít zlepšení a bude zase fajn, pomáhá to, aspoň trochu. A dávám vám za pravdu, že vymluvit se a vypsat taky pomáhá :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Balet-ka-tím | Následující: PO-balet-ka-tění