Poznávání ...

.......
................


*

Tak jsem začal poznávat
s tebou
co je to smrt
den žitý v okamžiku
kdy nevíš co bude
v příští minutě


den žitý jen pro to
že existují ještě neznámé
dny a hodiny
neviditelné tváře
sny a různé důvěrnosti
jako když voda
divoká svou divokostí
strhává k sobě
stažená kolena
žen
co ještě nemilovaly
ani sebe přes nebe
v bělosti křídla
padlého anděla
zakrývajícím svým stínem
prvý pohled
zdůvěřilým očím
známého klína ...


**


je ještě neznámý svět
ve kterém
neznáš ani jedinou cestu
ani kamenný most
klenoucí se
od prostoru
až k nekonečnosti
kdy se stále vracíš
po svých stopách
v nahotě
pelyňků a ibyšků
v tom tratolišti
krvácejících květin
barevností
ocůnových úplňků
v kulatosti
tvého levého ňadra
v posloupnosti toho pravého
moje hříčko osudovosti ...


přibíjená
chvilkovou náruživostí
v těla chtivých žen
rezavějícími hřeby


***


často bývají
ještě zatlučená vrata
našeho hříchu
té obojaké hříšnosti
plašící půlnočního kohouta
jako by smrt
vracela náš život
v nějakých bezúročných splátkách
do konečnosti
co nás stále obchází
ve větších a větších kruzích
jako Uroburos
hledající svůj zrcadlový ocas
nějaký ubohý konec
co se vydává
za ještě ubožejší začátek


****


je to pouhé
zaříkávání jedovatých hadů
kdy hlasitost
jediného slova
přehluší i tu největší bolest
ze skousnutí zubů
kdy jed proniká
jako smrtící opium
po všech siločárách
zanikajícího těla
ve vykřičenosti
očí prvé děvky žijící
na pomezích
mezi dnem a nocí
v několika vypůjčených životech ...



od ničeho k ničemu
od orgasmu k orgasmu ...


v náhlivosti každé vteřiny
co se propadá
do hlubokosti zrcadla
před kterým
se v noci svlékáš ...


....................
...........