Andělé stojí při nás ...

***

mezi nebem a zemí
v nekonečném prostoru
kde se potkáváme
ve snech vydávaných
za naší realitu
ve které je láska pohřbená
honbou za penězi
a lež se vydává za největší pravdu


v tom marasmu se potkáváme
a snažíme se žít
sami se sebou
protože druzí by nám ublížili
slovem - činem - větou
ale stále je ještě naděje
že život se začne odvíjet jinak
v řece bytí se něco pořád děje
v jediném zázraku
našeho žití


stále hledáme co už jsme měli
alespoň duše to stále tvrdí
zatím však pohřbíváme všechno
co můžeme spojit s citem
jedinou záchranou
která nás může znovu
naučit v lásce žít ...



***


zvoní hrany klekání
nad rybníky se snáší mlha
tvá ruka se snaží dojít k poznání
však nikdo jí v blízkosti
neodpovídá
je natažená do prostoru
kde čekají dlaně plné lásky
andělů vedoucích nás
přes propasti života



někdo ve své nesmělosti
u srázu stojí má strach
přejít most
který se chvěje zřícením
při prvém kroku
slétne anděl strážný
z nebe od Boha
podepře člověka
aby se do hlubiny
nezřítil ...


***