Překračování ...

...........
.................


překračujíc
svůj vypůjčený stín
jako ryby
nejdelší ploutev
vydýchaného vzduchu
jako
bezedný salamandr
polykající své
úponkovité tvary
vadnoucích leknínů


na tvém vzedmutém břichu
na tvé nahé kůži
na střelce půlnočního kompasu


kdy jdeš
kdy hledáš


ten neznámý hlas
chlácholící všechna slova
v kakofonii písně
ve které nezpíváš
ve které jen existuješ
jako by strom
vytyčoval dálku své žízně


k hranaté oprýskané zdi
snad hřbitovní
oddělující tlení od života
prvých vadnoucích květů
v hlubokých řečištích
podzimních mlh
v nichž se svlékáš
pro oči ztemnělých oken
jako houslový hráč
hrající naučeně po slepu
roli všech rolí
a němoucí prkna
udupaných podlah
neznamenají svět ...


ale přihlížející smrt
která se dívá
do druhé půle
tvého známého okna


.....................
.............