Možná ...

........
..................



Možná jsem byl
v ten rozpálený čas
kdy slunce po obloze
vilo pekelné věnce
všem slabým lidem na srdce
Možná to byl sen
že jsem si pamatoval
jak chutnal tvůj pot
co stékal mezi soutěskou ňader
do zapomnění času a touhy
Byl to neskutečný sen
který se už nikdy neopakoval
protože zem se nezastavuje dvakrát
na stejném místě
kdy dlouhý orgasmus
chvěje celým umilovaným tělem
Kdy nevíš co bude zítra
abys sis všechno mohl zapamatovat
vždyť paměť je tak vratká
a často selhává
i v těch nejkrásnějších obrazech
naprotiv uvadání krásy
a květin na neznámých hrobech milenců
kteří byli a už nejsou ...



Pak čekáš na druhý dech
jako na nějaký zázrak co se musí stát
protože to chce tvé
druhé já
zatím schované v tišinách duše
kde probíhájí uragány citu a srdce
na nekonečných pláních
snů a spánku
Tam potkáváš ty které jsi ztratil
a nebo opomenul vrátit
co ti tak s láskou dali
nic nechtěli jen to abys je
něžně miloval ...


...................
...........