Inzerát

Inzerát

V hnízdě se na vrbě probudil čáp
Nežli se dokázal do ,pucu‘ dát,
Dříve než stačil si urovnat peřiny
Ta jeho čápice přilétla z dědiny.
Nad stromem prolétla, dvakrát zakroužila
Z výšky mu do hnízda noviny hodila .

Čáp za ní zavolá, jak mizí nad lesem:
„Co takhle snídani! Hladový přece jsem!“
Snad něco přinese dobrého k snídani.
Dva krky uživit, dá něco lítání.
Čáp se již upravil. Peří má srovnané.
I hnízdo jim opravil. Ze stromu nespadne.

Pak vajíčko jediné pod sebe skulil
Hřál jej svým peřím a k němu se tulil.
Brýle si nasadil, trochu se zlobil.
Čápová nechala v hnízdě svůj mobil.
Seděl a četl si inzertní stránky.
Od A až do Zet. Do poslední řádky.

„Dodáme cokoliv, tady se píše.
Na horské vrcholy. Do vodní říše.“
Čáp bere mobil a volá tu firmu
Chvíli si připadá, jak v blbém filmu.
„Píšete cokoliv! Tak mi to dodejte.
Snadno mne najdete. Ve vsi se zeptejte!

„Já nechci humry! Raky ani kraby!
Já jsem totiž čáp. A chci čtyři žáby!
Nabízíš makrelu? Pitomej zmetku!
Co bych s ní dělal? Pro mne není k snědku.
Chci čtyři skokany. I ropuchu snesu.
Tak mi je dodej! Sem do hnízda k lesu!“

Čáp sedí na vejci, zadek ho bolí.
Je mu jak bit by byl, dubovou holí.
Po čase čápová přilétá od lesa.
Čápovo srdíčko radostně zaplesá.
Tři žáby přinesla ta jeho rozmilá.
Na vejce kulaté ráda se stulila.

Čáp k nebi vzlétá. V zobáku má noviny
Obhlíží krásy jihočeské krajiny.
Nad dědinou létá. Vidí v oknech peřiny.
Do koše na návsi nacpe ty noviny.
Na návsi u kašny drbou dvě báby.
On na ně nedbá a jde lovit žáby.