CIZOLOŽNÁ ŽENA

Své srdce nechala v jednom loži . .
To proto v jiném cizoloží,
klame své vlastní pohlaví,
že její srdce mlčí - ač přesto ví. . .
I kdyby byla stokrát svatá,
je její svazek jen jak z bláta.
Pro prvenství svá rozená,
za cizí peníz hozená. . .
Má srdce přikázání divná !
Krejcary odmítá - láska byla hřivna,
tak lehce stranou odložená.
Do smrti cizoloží provdaná ta žena,
protože kdysi, mlčky v tichém svazku
vzalo ji srdce muže do úvazku
ve svátosti manželství,
co před oltářem nemělo slov,
a do smrti je - ač není hrob.
Protože láska tehdy hřivna byla,
mýtné pro jeden úzký most,
co vedl bezpečně oba k Životu,
a na Věčnost. . .