Asociace

Chaos v hlavě...
» autorka: Veselý smutek
Slyším sténání. Je naléhavé, smutné… Zmatené! Cítím vůni slz. A zase pes. A čerstvé rohlíky. Lásko, přijď na snídani. Kafe. A led. Okno se zamlžilo a malý pavouček se směje štěstím. To my už dávno nemůžeme. Cigareta. A tys opět zakroutil hlavou. Pálíš. Pálím. Pálíme. A malý človíček s pařáty, co si myslí, že je bůh. I on pálí. Má na to právo a má z toho radost. Náramně ho to těší. Čarodějnice sténá v plamenech. A nám se bortí mosty. Víš, chybíš mi. Když ten vlak tak ujíždí, cítím se osaměle. Možná naštvaně. A na skútru se zabil hodný chlapec. A já nedokážu pomoct. Smrt je všude. Tvůj otec byl slavný. Velký hudebník. A teď je za vodou. Nevím co na to říct. Je mi to tak… Líto. Milenky a osamělé manželky. A do toho hodní synové, co lámou srdce svým dívkám. Škola balení poprvé! Škola balení podruhé! Musíš bejt zlej! Holka nechce romantika. Hned jí naplácej na zadek. A pokud ti chybí ta romantika, tak u toho zapal třeba svíčky. Máš dobré vlasy. Ale krásné nejsou. Víš co, škola balení skončila. Zkazíš mi tím náladu. Prostě spolu půjdeme domů. Uvařím. Ty budeš kovat. A budeme mít hodně peněz. Závistivý pohled. A stáhnutí se do ulity. Jako malý bezbranný šneček, co si nemůže dojít ani pro víno. Víno, které jsem pila s tou slečnou z kina. Ta, která mi chybí. A ty mi taky chybíš. Ale jinak. Soustředění se a jazyk olizující rty. Kus dortu a Karlovo mlíko. Je mi špatně. Stačí sklenka vína. A seriál mě samotnou nebaví. Chci abys tu byl se mnou. Ty to chceš taky. Ale strach. Ten malej zfetovanej bezdomovec… vždycky se usídlí u někoho, kdo ho nedokáže odmítnout. Ano, ano. Potlesk. Potlesk pro tebe, příteli, jenž si mě poslal do prdele. Jak slušné! Po všem. Ano po tom všem, je po všem. Víš co? Tak si táhni! Jdu si radši zahrát 3 akordy. Jediné akordy, které umím. Mollové. Se slzou na víčku, mám v podbřišku… motýlky. Protože je smutný den a já si vzpomněla opět na Tebe. V černém lese, u stromu. Odřená záda. A volné asociace. Kdyby bylo 20°C, chodil bys ve čtyřicet let starých botách a živil by ses odpadky. A všichni máme rakovinu. Všichni. A ty se žlutými prsty ještě víc. No, tak si jdu tedy zapálit. Nezodpovědnost. A zakletá instituce pošta. Ztracený knoflíček a vzpomínka na stvořitele dřevěné ovečky z betléma. A víš co? Konec a čau!
Tipů: 6
» 07.06.12
» komentářů: 3
» čteno: 736(14)
» posláno: 0


» 07.06.2012 - 19:43
Kdo jsi, děvče, mé druhé já?
To je dokonalý***
» 12.06.2012 - 21:23
ohromuješ mi... jsem nadšená tvou asociací a vůbec... smekám
» 14.06.2012 - 13:00
dobrý, moc dobrý...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Takový to uvědomění | Následující: Rande s Múzou
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
narozeniny
Korkoro [4]


© 2011 - 2023 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.