Střípky čekání ....

..........
.................




Tiché odkapávání kohoutků
voda odpočítávala vteřiny našich životů
Jsme stále jiní měnění časem a lidmi
k obrazu který se nám vůbec nepodobá
Tak nějak se snažíme vnutit
svou vůli každému stromu lesa
Tak se snažíme až zapomínáme
že jsme každý jiný
Originál zasazený v originálu
Jako by stíny benátského zrcadla
dopadaly na kontury tvého nahého těla
když ležíš v nekonečnu mých chtivých pohledů
podobná barevné oddalistce
známého francouzského malíře ...




Jsi v každém tahu jeho štětce
přítomná v přítomnosti která tě přesahuje
jako naděje položená do tvého klína
V podobě slané slzy
neznámého milence ukrytého
v temnotě červencové noci ...




V úderu
černé klávesy koncertního klavíru
kdy vítr otevřeným oknem
vcházel do oázy tvých
černých rozpuštěných vlasů ...



.................
..........