Střípky čekání ...

..........
..........



Prší
Stále prší
Obrovské kapky deště
do hlubin otevřené duše
Jako by padaly slzy
všech trpících lásek
Po životě v naplnění ...



Prší
do temnoty noci ...



Někdo zavírá otevřené dveře
ze strachu
že smrt venku obchází ...



Prší
mi tvé slzy
do hodin naděje
Kdy stále hledám
hodinu bez bolesti
Jako bych hledal
rozvitou růži tvé lásky
kdesi za městem ...



............
............



Zas
ty bílé anonymní stěny
Jako by mezi ně
nikdo nepatřil
Jakoby světlo slunce
dopadalo na volná místa
po lidech
co dávno odešli
Do neznámých království
někde v nebi ...



Zas
ty strhané tváře
bojující s vyřčenou odpovědí
že život vystřídala smrt
A naděje se skrčila
do velikosti malé slzy
ukryté v té největší hlubině
samotného Boha ...



.............
.............