Střípky čekání ...

............
............


Na hladinách řek
v mezanínu chátrájících domů
hledáme své tváře


v obrazech které se rpzplývají
jako pot stékající
po tvých stehnech


Jen obloha trapně mlčí do noci
a hvězdy ty příštipnice
ve tvém dechu hledají souvislosti


S mlčením té sebestředné noci
kdy nevíš ani kdo jsi
a kam kráčíš po cestách
života a smrti


Chci zastavit čas


ale moje mlčenlivost
nikdy nepoznala ta správná slova
abych dovedl vyprovokovat ženu
k tomu
aby se se mnou milovala


................
................



Ty umučené tváře
bolesti plná těla
a ruce v němých prosbách
stále vztažené k Bohu


jak Bůh dovede jen žehnat
a odpouštět naše viny


Kdo vinný a kdo nevinný
ať zvedne prvý kámen a hodí
do hladiny vody


kde spí spánkem věčným
bolavá duše ještě nenačatého
zítřka ...



..............
..............