V uměleckém vyjádření je nemožné možné

Složená kostka cukru,
ve výklenku pro hvězdáře,
mořeplavci luny svítí nadějí,
že ústa světa spolknou dimenzi,
která se rozprostírá v černém obleku
pradávné akropole, jenž pohlcuje radost.

Tvarované slovo lásky
se akusticky dotýká
příjmení dvou osob,
které spojí v jeden život,
na pupeční šňůrce
malé princezny.

Vyložená pravda na koberci
z perské říše pohádek,
obletí svět v poryvech úpějících,
těch, kteří prodali tělo za věčnost,
není je radno zastrašovat fyzickým násilím,
neboť si hrají na trumpety ze zohýbané reality.

Beztvarý slitek z úst golema,
upadl v nemilost tvrdé hmoty,
relativní skutečnost soudí
monarchové z Ul-Kumy,
země jednookých lidí,
o oko přicházející v dobách rozštěpení.

A jediná princezna
v pánských kalhotách
a s tetováním,
ví, že složit křídla
je obrazně znázorněno
na jejích zádech.

A nemožné je možné
z úst vypravěčů a poetů,
jenž popustí uzdu fantazii,
na hřbetu bílé klisny,
která místo kopyt hyzdí zemi
drápy z krtčích šroubů.