Konkubína slaných slz

Holá pravda bez převleku,
cítí stud mořského smíchu,
v němž zaznívá sarkasmus,
tak jako z kostěných fléten.

Polije vás pot strachu,
ve sprše ze slaných slziček
mořské konkubíny, která
se vynoří jako zjevení,
když to vůbec nečekáte.

A ten, kdo má pro
strach uděláno něco,
co jej vyloučí
z vaší mysli, políbí
konkubínu na vlhké rty...

...aniž by se bál, že jej stáhne do hlubin...